Ždírec, Kokořínsko
DEN 1 - Čtvrtek 17.6. - Hrad Houska
Vyrážíme na další dovolenou na prodloužený víkend po Česku. Tentokrát volíme Kokořínsko. Ubytování hledáme na poslední chvíli, už je to docela přebrané. Nakonec nacházíme prostorný apartmán ve Ždírci. Nově to otevírají, jsme první hosté.
Z Tábora vyrážíme odpoledne, hned co končí klukům škola. Vyzvedáváme je ve škole a jedeme směr Kokořínsko. Kolem půl čtvrté odpoledne jsme na místě. Rychle nanosíme věci na apartmán a vyrážíme na výlet na kole.
Je dost horko. Vyrážíme na hrad Houska. Jedeme přes Bořejov, po zelené turistické značce. Je to spíše taková trailová stezka, s vozíčkem je to celkem náročné. Od rozcestí Pod Bořejovem už je cesta lepší. Jedeme k rybníku na Dolní Housce. Čekáme zde nějaké občerstvení, ale není k dispozici, něco tu opravují.
Pokračujeme tedy vzhůru na Housku. Je to pořádný kopec. Po náročném výšlapu se vydrápeme k hospůdce s příznačným názvem Na konci sil. Je zavřeno. Alespoň dostáváme z vyvěšené cedule cenné varování, že se v okolí pohybuje Ovčáček.
Od hospůdky už je to na Housku kousek. Hrad je bohužel zavřený, zavíračku jsme prošvihli o necelou hodinku. Dáváme si tedy malé občerstvení z vlastních zásob. Jdeme se podívat na nedalekou vyhlídku na Říp.
Pak sedáme na kola a klesáme po cyklostezce na Tubož a pak zase na Dolní Housku. Odtud to bereme tentokrát po silnici přes Blatce na Bořejov. Pak už je to kousek do Ždírce. Dáváme kola do dvora a v restauraci, co provozuje majitel našeho apartmánu, si dáváme večeři. Kluci si dávají borůvkové knedlíky. Já dávám sekanou na grilu a Jana VIP nakládaný hermelín :-).
Videa nejsou k dispozici.
DEN 2 - Pátek 18.6. - Doksy, Máchovo jezero
Dnes vyrážíme další výlet na kole. Chceme objet Máchovo jezero, někde se vykoupat. Ze Ždírce jedeme přes Tachov do Doks. Na náměstí Republiky zastavujeme na ledovou kávu a na zmrzlinu. Pak pokračujeme k jezeru.
Jedeme po červené Máchově cestě, ze které pak odbočujeme doprava na Jarmiliinu skálu, za kterou je pěkná pláž Staré splavy. Poté, co jsme si našli místo k odpočinku, převlékli se do plavek, k nám přišel chlap, že je nutné zde platit, že právě začíná sezóna. Docela nás to štve protože tu nemáme v plánu zůstat celý den, jen se chvilku svlažit. Vstupenka je ale jen na celý den. Ale nedá se nic dělat.
Nakonec jsme zde tedy zůstali o něco déle, než jsme měli původně v plánu. Vykoupali jsme se a pak jsme si zde půjčili šlapadlo s klouzačkou. Na šlapadle jsme objeli ostrov Myšlín. Nebylo to úplně jednoduché, byly celkem vlny a proti nim šlapat bylo dost namáhavé.
Také jsme se klouzali do vody. Nejdříve jen já, ale pak se odhodlal Víťa i Jiřík. Vracíme šlapadlo, dáváme ještě koupačku, balíme se a vyrážíme zase na kolo. Jedeme pořád kolem vody přes přístaviště Staré splavy.
Pak se dostáváme do problémů. Chtěli jsme objet jeden komplikovaný úsek, kde bylo nutné kolo tlačit prudce do kopce úzkou cestou mezi skalama a nepomohli jsme si. Dostali jsme se do místa, kde nebylo možné na kole pokračovat a vzhledem k tomu, co jsme již překonali, bylo komplikované se i vracet. Museli jsme tedy postupné vynést děti, vozík i kola strmým svahem k cestě.
Po modré pak jedeme až do kempu Pod Borým. Zastavujeme u občerstvení Pod Borým. Kemp je docela nekulturní místo. Připomíná nám to osmdesátá léta. Kemp je přímo v borovém lese, je zde spousty maličkých chatiček, není to vůbec u vody. Ale občerstvení bylo dobré. Dali jsme si pizzu, kluci si pohráli na dětském hřišti.
Objíždíme NPP Swamp, jedeme kolem kempu Borný. Je to tu zvláštní, veškeré přístupy k vodě jsou oplocené. Do kempu najíždí hromady aut. Nelíbí se nám tu. Pokračujeme ke kempu Karolínka a zde zastavujeme. Tady je to naopak hezké. Bětuška spí, tak ji hlídám a dávám si k tomu IPU z Čížovského pivovaru. Jana s klukama se jdou koupat.
Pak pokračujeme na podle nás nejhezčí místo u Máchova jezera, na vyhlídkové molo NPP Swamp. Vidíme, že Máchovo jezero vypadalo dříve určitě krásně, než většinu břehu "sežrali" kempy. Pak už jedeme zpět do Doks. Okruh je dokončen. Zastavujeme na zmrzlině.
Nechávám Janu s dětmi v Doksech a jedu pro auto do Ždírce, aby kluci nemuseli stoupat do kopce. Už toho mají celkem dost. Za chvíli je nabírám a jedeme na ubytování. Večer zase chvilku posedíme v restauračce pana majitele.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 3 - Sobota 19.6. - Ráj, Pokličky, Kokořín, údolí Pšovky
Dnes pojedeme znovu na kolo. Klukům se to zalíbilo. Nevyrážíme přímo ze Ždírce. Přesouváme se autem do Ráje. Sundaváme kola a vyrážíme na jih údolím řeky Pšovky. U rybníku Stříbrník odbočujeme na červenou turistickou značku. S vozíkem to není úplně ideální cesta. Je tu dost kořenů i úzké lávky. Ale nástrahy překonáváme a za chvíli jsme u Pokliček.
Zamykáme kola a pešky vyrážíme vzhůru na skalní útvar Pokličky. Je to pískovcový útvar připomínající houby. Vznikly pozvolným selektivním zvětráváním pískovce. Horní vrstva z odolnějšího železitého pískovce chrání spodní sloup z měkčího jílovitého pískovce.
Dáváme si svačinku na vyhlídce na Pokličky a pak klesáme zase zpět ke kolům. Jedeme tentokrát po silnici směr Kokořín. Nejprve po rovině, od parkoviště už ostrým stoupáním. Je velké horko, stoupání je naštěstí ve stínu.
U Kokořína je kiosek, kupujeme klukům párek v rohlíku. Znovu zamykáme kola a jdeme na prohlídku hradu. Původní hrad je ze 14.století. V následujícím století jej pobořili husité, ale byl obnoven. Dnešní podobu hrad získal v roce 1918 díky rozsáhlé rekonstrukci Jana Špačka.
Dominantou hradu je mohutná válcová 38 m vysoká věž. Na hradě se natáčela část pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Kupujeme si lístky a jdeme na prohlídku s průvodcem. Samotné vnitřní prostory hradu nejsou nic moc. Hezké výhledy jsou z ochozů a z hradní věže.
Po prohlídce hradu zase sedáme na kola a klesáme znovu k Pšovce. Oběd si dáváme v Kokořínském dole v restauraci U Grobiána. Bětuška spí. Po obědě jedeme dále na jih do Harasova. Máme v plánu se vykoupat. Překvapuje nás kolik je zde lidí. Rybník je doslova v obležení, není možné sednout nikam do stínu.
Rozhodujeme se, že pojedeme dále na jih. Jedeme až k hrázi rybníka Lhotka, až do úplného jižního cípu Kokořínska. Tady máme rybník úplně pro sebe. Není tu žádná plážička, rybník není úplně čistý, ale zchlazení je to výborné.
Po koupačce se otáčíme zase na sever jedeme prakticky stejnou cestou až k autu. Zastavujeme se ještě jednou na občerstvení U Grobiána. V Ráji nakládáme kola a jedeme do Ždírce.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 4 - Neděle 20.6. - Bezděz
Ráno vše balíme, nakládáme do auta a opouštíme Ždírec. Domů ale ještě nejedeme, čeká nás Bezděz. Při příjezdu na parkoviště to vypadá, že máme smůlu. Horní parkoviště je prý obsazené a my jsme první co mají parkovat dole. Mohu ale odvést děti a Janu nahoru a vrátit se. Nahoře navíc zjišťujeme, že ještě zaparkujeme, na strategicky výhodném místě u restaurace.
Před stoupáním si kluci hrají u rybníka, krmí kachny. Pak už začínáme stoupat vzhůru. Je to náročné, je přes 30°C. Naštěstí je většina stoupání křížovou cestou ve stínu. Na hradě kupujeme u pokladny lístky a dáváme občerstvení. Je tu trochu diskriminace větších rodin. Rodinné vstupné je jen do max počtu dvou dětí.
Zjišťujeme, že nepůjdeme z průvodcem. S ním to bude možné až tak za 2 hodiny. Za stejnou cenu tedy musíme hrad projít sami. Bezděz je zřícenina raně gotického hradu, který nechal postavit Přemysl Otakar II. a jde o jeho nejlépe dochovaný hrad. Je známý tím, že zde byl vězněn pozdější král Václav II. se svou matkou. Roku 1642 byl dobyt Švédy, později byl v majetku Valdštejnů, nyní je majetkem státu.
Hrad nebyl nikdy významně obnovován, je v dosti autentickém stavu. Nejpůsobivějším místem je hradní kaple. Jsou tu dvojité stěny, mezi nimiž je ochoz. Postupně procházíme všechna přístupná místa hradu, včetně vysoké hradní věže.
Pak již klesáme do vesnice, nacházíme Bětušky ztracenou čepičku a jdeme na oběd do pohostinství U Vejra. Po dobrém obědě sedáme do auta a vyrážíme do Tábora. Dovolená je za námi.
Videa nejsou k dispozici.