27.2.-1.3.2015
Kolegyně z práce Nikol má pension na Šumavě na Starém Srní. O víkendu tam jedou kolegové z práce a jejich partneři (Monika, Evžen, Katka, Zrnko, Terka, Radek, Dan, Štěpánka, Hanka, Nikol a Marek). Připojím se já s Víťou. Jedeme v pátek navečer. Celou cestu se snažím, aby Víťa neusnul. Povedlo se. Ubytováváme se, dáváme večeři, Víťa jde spát a trávím večer s kolegy. Ráno se připravujeme na běžky. Moc sněhu není, takže radši beru obě varianty vozíku - s běžkami i kolečky.
Vyrážíme ze Starého Srní po modré k Vchynickotetovskému kanálu. Pokračujeme kolem kanálu přes Hakešickou cestu, Schatzův les a Rokytu až k hotelu Antýgl. Dáváme oběd, s Víťou hrajeme fotbálek a povídáme si s mluvícím ptákem Loskutákem.
Po obědě pokračujeme z Antýglu do kopce na Horní Hrádky. Tam je cesta hodně dobrodružná. Cesta je jeden velký led. Vydrápat se nahoru s vozíkem byl celkem boj. Ale zvládli jsme to. Chvílemi jede Víťa na kolečkách, chvílemi na běžkách. Kousek za Horními Hrádkami se s Víťou dělíme od ostatních. Ostatní jdou na vyhlídku na viklany. My bychom se tam s vozíčkem nedostali. Pokračujeme tedy zpět do Srní.
Večer Víťa usíná, hrají se společenské hry. Spát se jde nad ránem. V neděli dopoledne dáváme s Víťou jen krátkou procházku po okolí. Fouká vítr a trochu padá sníh. Na nějaké velké cesty to není. Sedáme do auta a vracíme se do Tábora.
Videa nejsou k dispozici.