Dětský čundr

23.-25.6.2023

Jedeme zase po roce na dětský čundr. Jedeme na Českou Kanadu. Startovat budeme v pátek v Kunžaku a neděli máme v plánu čundr zakončít v Českém Rudolci. Vyrážíme vlakem z Tábora v 15 hodin do Veselí nad Lužnicí. Na nádraží se potkáváme s Radkem, Toničkou a Fanouškem a také s Láďou, Radimem a Živkou. Vlak je hrozně narvaný, stojíme v uličce, nějaké děti se vešli do kupé. Ve Veselí přesedáme na vlak do Jindřichova Hradce. Nastupujeme do vlaku a za chvíli se u nás objevuje budějovická sekce, Pepa s Kryštofem a Šimonem, Jiřina s Agátkou a Adélkou a dokonce i Jirka s Toníkem a Kristýnkou. Jirka měl být s rodinou někde ve Francii a na čundru být neměl, ale Francie jim padla, tak se k nám připojili. Máme radost. Jsme kompletní. Vlak neodjíždí, čeká. Dáváme si pivko a povídáme. Rozjíždíme se po více než půl hodině po plánovaném času. V Jindřichově Hradci tedy musíme počkat na další autobus, ten plánovaný nám ujel. Jedeme do Kunžaku. Nasazujeme batohy, jdeme po červené k Novému rybníku a pak pokračujeme dále na jih kolem Struhy. Od červené se odpojujeme po cyklostezce. Probíhají první nálety. Asi v polovině cesty k rozcestí "Na Jitrách" shazujeme batohy a jdeme hledat místo na spaní. Hledáme celkem dlouho. Ale nakonec se nám zalíbila posečená skrytá louka - N 49°5.86298', E 15°12.42358'. Stavíme stany, vypínáme plachty, nosíme dřevo, rozděláváme oheň. Opékáme buřty a bavorské klobásky v alobalu. Děti jdou spát, odpadají i někteří dospělí. Ostatní povídáme u ohně. Trochu nám do toho poprchává, slyšíme z dálky motory nějaké místní rallye. Skoro celou noc prší, ale ne moc vydatně. Ráno déšť přestává. Rozděláváme oheň. Byla to celkem výzva, vše je hodně mokré, ale podařilo se to. Vaříme čaj, opékáme sýr v alobalu. Postupně balíme a vyrážíme na cestu. Jdeme na východ k silnici. Chvíli po ní pokračujeme na jih. Po červené jdeme přes rozcestí Pod Skalou na Ďáblův chléb. Po krátké pauze vyrážíme do kempu Zvůle. Jdu s Láďou, Jiřinou, Živkou, Agátkou a Adélkou zkratkou. Ostatní zvládají delší trasu po červené. Zastavujeme u kiosku, dáváme si pivo, kluci limo a hranolky. Budějovická sekce si kousek od kiosku vaří těstoviny. Sledujeme start nějakého místního triatlonu a také závodní veterány, co postupně přijíždějí na start nějaké rychlostní zkoušky nějakého rallye. Dáváme ještě nanuky a pak už vyrážíme zase na cestu. Nakonec jsme se zde zdrželi celkem dlouho. Zjišťujeme, že Pepa a Jirka se svýma dětma již odešli před námi. Stíhají tedy koupačku u rybníka kousek od Terezína, kam se my nechystáme. Jdeme od Zvůle po červené značce kolem rybníků Aladár a Šándor do Terezína. Jdeme chvíli po silnici a máváme protijedoucím autům z rallye. Pak po zelené pokračujeme až na Ďáblovu prdel. Za chvíli se tam k nám připojují Pepa s Jirkou. Děti běhají okolo prdele, hrají nějaké hry. Po krátké pauze vyrážíme dále. Jdeme kolem kaskády rybníků a pak vzhůru na Havlovu horu. Dáváme pivo, limonády, dětem kupujeme zmrzlinu. Jdeme se také podívat na rozhlednu. Děti běhají místním bludištěm, jezdí na lanové dráze. Nahazujeme batohy a jdeme hledat místo na spaní. Jdeme přes Šrpské pleso po NS na Ďáblovu prdel. Od ní se po chvíli odkláníme na vytipovanou loučku. Je to tu super, zůstaneme tady - N 49°4.95078', E 15°16.39427'. Vypínám plachtu. Dnes je to celkem náročné, provazy musí překlenout asi 30m vzdálenost mezi stropy. S výsledkem jsem spokojen. Máme hezký přístřešek. Ostatní staví stany. Rozděláváme oheň a děláme bramboračku. Vyprávíme pohádky a bajky pro děti - témata znovu vážná - opilá mašinka, zákon řeky Kongo, slepej hovno vidí nebo spálený maršmeloun. Dáváme spát děti a sedíme u ohně. V neděli ráno se trochu bojíme, že přijedou traktory obracet seno, ale naštěstí se to neděje. Snídáme, sušíme, vaříme kávu, balíme, uklízíme. Tábořiště opouštíme kolem 11 hodiny. Pepa to už nevydržel a vyrazil s Kryštofem a Šimonem napřed. Jdeme lesní cestou na vrchol kopce Skalka. Je tu velká vrcholová skála a také výhled do kraje. Pokračujeme na sever po Graselově cestě, přes rozkvetlé louky na Filipovi kameny a pak dále do Horního Radíkova. Zde byl plán se vykoupat, ale místní rybníky k tomu nejsou. Stáčíme to tedy z Graselovy stezky na jih na Radíkov a pak po červené přes Mechovou ke Stříbrné studánce. Tady nabíráme osvěžující studenou vodu. Odtud je to už kousek k Růžohamerskému rybníku, který ale na koupání také není. Musíme tedy pokračovat dále po červené na Český Rudolec. Kousek před Rudolcem musíme přejít poměrně dlouhou louku, kde jezdí dva traktory a obracejí seno. Na louce je výheň od sluníčka, prach od sena a ještě se jde špatně. Ale těžký úsek překonáváme a dostáváme se do Rudolce na hráz Pilského rybníka. Zde si děti dávají zaslouženou koupačku. Zjišťujeme, že v Českém Rudolci je pouť a přímo v místě jsou i dvě hospody. Tam se nám nechce. Naštěstí je ještě jedna hospoda naproti zámku. Tam jde Láďa s jeho dětmi zabrat místo. My ještě na hrázi čekáme na Jiřinu a pak jdeme společně za Láďou. Restaurace je přímo v zámecké zahradě s veřejným ohništěm. Sedáme si k ohništi, kde je příjemný chládek, objednáváme občerstvení a někdo i jídlo. Děti objevili nedaleký rybníček s ostrůvkem, kde je na ostrůvek natažené lano. Je možné si stoupnout na malý plovoucí ponton z palety a ručkovat na ostrov. Střídají se tedy v převoznictví na ostrov a zpět. Už se blíží čas odjezdu autobusu, platíme, vyrážíme. Zastávka je přímo v místě, kde je pouť. Bojíme se, že sem autobus přes zákaz vjezdu nepojede. Jdeme tedy na zastávku ke škole, kde normálně autobus nezastavuje a máme plán ho zastavit. Autobus do Rudolce přijíždí stejnou cestou jako odjíždí, tak budeme mít na zastavení dvě šance. První šance nevyšla. Máváme na autobus, ale nezastavuje. Při jeho návratu zpět se nám to již podařilo. Kupujeme lístky do Jindřichova Hradce, budějovická sekce až do Českých Budějovic. V Jindřichově Hradci se loučíme, třídíme batohy a překotně vystupujeme z busu a spěcháme na vlak. Vlak do Veselí je hodně narvaný, naskládali jsme se do cyklovagónu. Ve Veselí přestupujeme do rychlíku na Tábor. Myslíme si, že budeme kvůli výluce z Budějic čekat, ale vlak odjíždí překvapivě na čas. Kolem 18 hodiny jsme v Táboře. Na nádraží nás vítá Douchovka, která pro nás přijela autem. Byl to super čundr, už se těšíme na další.

Videa nejsou k dispozici.

Kupsáčovi

Menu

Dětský čundr

23.-25.6.2023