Barcelona, Katalánsko
Čtvrtek 18.4.2019
Vyrážíme s Janou na prodloužený víkend bez dětí. Letíme na tři dny do Barcelony. Máme letět ve čtvrtek dopoledne, ale společnost Vueling nám posunula let o 13 hodin dopředu, již na středu večer. Radost z toho nemáme, ale podaří se nám vše připravit na dřívější odlet, zamluvit ubytování na jednu další noc a o půlnoci ze středy na čtvrtek 18.4. jsme v Barceloně. Zpět letíme 20.4. večer. Spíme přes Booking v hostelu Turistic Castell kousek od Sagrada familia.
Po krátké noci vstáváme a jdeme na snídani do nedaleké snídaňárny La Obrador. Pak sedáme na autobus a jedeme na Placa del Catalunya. Tam začneme naší prohlídku Barcelony. Pokračujeme po hlavním bulváru Rambla. Zastavujeme se na prohlídce nejstaršího barcelonského tržiště Mercat de la Boqueria. Tržnice je úplně plná lidá, musíme se prodírat davy. Je tu spousta obchůdků s masem, mořskými plody, ryb, sýry, ovocem, zeleninou, koření. Spousta obchodů nabízí tapas s ochutnávkou jejich produktů. Po Ramble pokračujeme až do přístavu. Hned u přístavu je obrovský památník se sochou Kryštofa Kolumba ukazujícího do moře. Chvilku sedíme na Rambla del Mar, pozorujeme racky, lanovku na Monjuic a ruch přístavu.
Jdeme kolem místního akvária zpět na pevninu na první procházku po čtvrti Barri Gotic. Krátce se zastavujeme u Basiliky of Our Lady of Mercy. Proplétáme se uličkami starého města. Zastavujeme na Placa del Pi, malém náměstíčku s tržištěm hned vedle basiliky Santa Maria del Pi. Na stromech na náměstí jsou pomeranče. Pokračujeme na Placa Nova u barcelonské katedrály, kde máme v plánu na dřívější doporučení navštívit tapasárnu Bilbao Berria. Přede dveřmi je dlouhá fronta na místa uvnitř. Naštěstí je možné si nabrat tapas přímo na baru a sníst si je venku. Kupujeme několik kousků, moc dobré.
Barcelonskou katedrálu prozkoumáme později. Nyní máme koupené lístky do muzea Pabla Picassa. Opouštíme tedy Barri Gotic a jdeme do čtvrti La Ribera, kde se muzeum nachází. Před muzeem jsou dlouhé fronty, nákup předem přes internet se nám vyplatil. V muzeu je velmi rozsáhlá sbírka děl Pabla Picassa. Díla jsou poskladána podle doby jejich vzniku. Na začátku si tedy můžeme prohlédnout mnoho jeho raných děl, která se dost liší od pozdější známější tvorby autora. Postupně se dostáváme až ke kubistickému období jeho tvorby. Zajímavá je expozice věnovaná Picassovu dílu, které bylo inspirováno obrazem Velazquéze.
Po návštěvě muzea prochází uličkami čtvrti La Ribera. Zastavujeme u basiliky Santa Maria del Mar. Na malém náměstí vedle basiliky je památník 1714, který připomíná pro katalánce nešťasné události roku 1714, kdy Katalánsko definitivně přišlo o svou autonomii po válce o španělské dědictví. Nahlížíme do basiliky. Vstup je placený a my už se nechceme dlouho zdžet, máme hlad. Přemýšlíme, že bychom dali jídlo u basiliky na Placa Santa Maria del Mer, ale je tu hodně lidí, takže se rozhodujeme, že dáme jídlo až ve čtvrti La Barceloneta, neboli malá Barcelona. Jdeme tedy k moři a zde po nábřežní ulici na poloostrov, kde se Barceloneta rozkládá. Na nábřeží je velká spousta prodejců bot Nike, kabelek Prada a dalších luxusních výrobků. Vše je úhledně rozloženo přímo na ulici.
Odoláváme pokušení si něco pěkného koupit a jdeme do ulic Barcelonety hledat nějakou pěknou restauraci. Douchovka chce vyzkoušet palelu, zavrhujeme tedy nějaké restaurace, kde ji nemají. Při hledání se dostáváme až na místní písečnou pláž. Fouká tu silný vítr a vlny jsou opravdu vysoké. Několik místních sportovců v neoprenech servuje v moři. Vracíme se znovu do nitra Barcelonety, kde nakonec nacházíme tu správnou restauraci. Mají palelu a také dobré naturální víno.
Po jídle jdeme znovu k moři a po větrném nábřeží jdeme na sever k Port Olímpic. Jdeme kolem zlaté velbyry od Franka Gehryho. U olympijského přístavu se odkláníme od moře. Jdeme kolem olympijské vesnice a stáčíme naší cestu zpět k parku de la Ciutadella. Procházíme parkem. Jdeme kolem kostela Capella Castrense ke katalánskému parlamentu a pak kolem jezírka, kde se plaví lidé na loďkách až k monumentální kašně Fountain of the Cascade. Opoučíme park a pokračujeme k nedalekému barcelonskému vítěznému oblouku. U oblouku sedáme na metro a jedeme zpět na hostel, kde chvilku odpočíváme. Na večeři a na víno jdeme do nedalekého podniku. Zkoušíme různé druhy tapas.
Videa
Pátek 19.4.2019
Hned ráno nás čeká rychlý start. Od 9 hod máme koupené lístky do Sagrada Familia. Trochu jsme si přispali, takže rychle balíme a vyrážíme, abychom stihli snídani. Jdeme do stejného podniku jako včera ráno. Dáváme rychlou snídani a pospícháme k Sagradě. Jsme tu přesně na čas, prohlídka právě začíná. Dostáváme audioprůvodce a chvíli pozorujeme fasádu Narození. Stavební práce na chrámu začaly v roce 1882 a trvají dodnes. Chrám je hlavní stavbou slavného katalánského architekta Antoni Gaudího. Po chvíli již můžeme vstoupit dovnitř a interiér nám ihned vyráží dech. Ocitáme se barevnými vitrážemi prosvětleném lese vysokých sloupů. Sagrada familia je opravdu neobyčejné stavební dílo.
V rámci vstupného můžeme také vyjet výtahem na jednu z věží chrámu. Vyjíždíme nahoru a kocháme se střešní výzdobou a výhledy na Barcelonu. Dolů jdeme po velice úzkých točitých schodech bez vnitřního zábradlí, s průhledem až dolů. Dost zajímavý pocit po těchto schodech jít. Po návratu z věře do chrámu zjišťujeme, jak dobrý nápad byl, přijít hned ráno. Měli jsme možnost prohlédnou si chrám prakticky bez lidí. Nyní je chrám již velmi zaplněn lidmi. Přesto se ještě nějakou dobu kocháme interiérem. Zastavujeme se také u průhledů do podzemní krykty, kde je pohřben Gaudí. Také se díváme na film o stavbě chrámu.
Pokračujeme ven k fasádě Umučení a Zmrtvýchvstání. Je zde mnoho soch symbolizujících výjevy z bible. Tato fasáda již není od Gaidího. Ještě jednou si jdeme prohlédnout fasádu Narození a pak již Sagradu familii opouštíme. Ještě si ji prohlížíme z dálky z místního parku. Po prohlídce chrámu vyrážíme metrem na stanici Paral-lel. Chceme se prosít čtvrtí Raval. Je to čtvrť v centru města, kde se snaží uchytit v Barceloně desítky tisíc přistěhovalců z celého světa. Prohlídku Ravalu začínáme u starobilého kostela Sant Pau del Camp. Uličkami Ravalu se dostáváme na hlavní náměstí této čtvrti Rambla del Raval. Je zde hromada maličkých restaurací s kuchyní z celého světa i pákistánské obchody s mobilními telefony.
Z Rambla del Raval jdeme uličkami Ravalu. V jedné stojí podezřele velké množství vyzývavě oblečených slečen, asi to bude nějaká místní vykřičená čtvrť. Po chvíli se po východu z jedné pasáže objevujeme přímo před další významnou Gaudího stavbou, která je zapsána v UNESCO, palácem Guell. Prohlížíme si budovu zvenku, dovnitř nejdeme. Už máme hrozný hlad. Kousek od paláce Guell si dáváme u okýnka pizzu. Koukáme, že vevnitř pizzerie je jeden volný stůl, takže si jdeme k jídlu i sednou, dáváme víno. Poté po Ramble vyrážíme směrem k Mercat La Boqueria. Chceme nakoupit nějaké dárky. Cestou se ještě zastavujeme u kostela Sant Agustí. Odtud se zadní uličkou dostáváme k tržnici a zjišťujeme, že je dnes zavřená. Dárky musíme zvládnout zítra.
Pokračujeme na staré město do Barri Gotic. Uzkými uličkami, ve kterých nám nabízejí marihuanu, se proplétáme na malebné náměstí Plaça Reial. Na náměstí je rušno, restaurace plné, před restauracemi jsou různá sportovní představení s cílem vybrat nějaké peníze od hostů zahrádek. Pokračujeme uličkami Barri Gotic, když narážíme na velikonoční průvod. Jdeme chvíli s průvodem, zacházíme do kostela Sant Jaume, kde se bude konat bohoslužba. Od kostela pokračujeme po hlavní třídě Carrer de Ferran na náměstí Plaça de Sant Jaume, kde je palác katalánské vlády a také barcelonská radnice. Na náměstí protestuje jeden přísně vypadající muž proti španělské koridě. Nechce se fotit.
Vydáváme se znovu k barcelonské katedrále, včera jsme kolem ní proběhli, dnes si ji chceme podrobněji prohlédnout. Obcházíme katedrálu kolem dokola. Dá se jít i do vnitřního parku u katedrály, ale je zde dost dlouhá fronta u vstupu a nechce se nám čekat. Přes Placa de Sant lu a Placa del Rei se dostáváme uličkami k bazilice Basilica of Saints Justus and Pastor. Nahlížíme dovnitř. Pak už opouštíme Barri Gotic, sedáme na metro, a aby dnes nebylo toho Gaudího málo, vyrážíme do Parku Guell. Vystupujeme na metru Lesseps. K parku Guell je to asi 2 km. Jdeme pěšky pořád do kopce. V parku Guell nejprve stoupáme na vyhlídku Turó de les Tres Creus, odkud jsou krásné výhledy na Barcelonu. Je tu ale také dost lidí a jeden dost divoký kytarista a zpěvák.
Z vyhlídky klesáme k hlavní části parku Guell, ke Gran Placa. Na Gran Placa se smí jen se vstupenkou, tu nemáme, obcházíme tedy kolem, abychom našli pokladny. Zastavujeme se u Gaudího muzea a také u zajímavých mostů a ochozů vyskládaných z kamene. Přicházíme k pokladnám a zjišťujeme, že si lístky nekoupíme. Musí se kupovat dlouho dopředu přes internet, což jsme neudělali. Nevadí, velkou část parku jsme viděli, chvilku ještě postojíme před budovami od Gaudího, které stojí u vstupu do placené části.
Pak už klesáme z vrcholku zpět na metro. Zastavujeme v nějakém 3D kině, kde mají sochu Gaudího. Do kina samotného nejdeme. Jdeme asi 2 km na metro a přesováme se k vrcholku Monjuic. Z metra vylézáme na povrch u obrovského kruhového objezdu, v jehož jižní části stojí dvě vysoké věže, které tvoří bránu k bulváru Avinguda de la Reina Maria Cristina směřujícího k národnímu paláci tyčícím se na vrcholku Monjuic. Kolem Magic Fountain of Montjuïc stoupáme vzhůru k národnímu paláci. Asi v půlce cesty se zastavujeme u jednoho stánku na občerstvení. Dávám si smažené chobotnice a víno, Jana horkou čokoládu a nějaké skladké něco, co se dá do čokolády namáčet. Pokračujeme k paláci, kde jsou krásné výhledy. Také je zde hudební produkce. Klávesista spustil Let It Be a jeden odvážný divák k tomu zazpíval, až dav rozezpíval.
My pokračujeme kolem paláce pořád vzhůru, přes botanickou zahradu až do olympijského parku. Je to ikonická telekomunikační věž, házenkářská hala Palau Sant Jordi a také velký olympijský stadion. Do olympijského atletického stadionu nahlížíme i dovnitř. Od atletického stadionu pokračujeme k muzeu Fundació Joan Miró. Prohlížíme si budovu a uvnitř v restauraci dáváme víno. Rozhodujeme se, že se půjdeme podívat i dovnitř do muzea, ale u pokladny zjišťujeme, že právě zavírají. Nedá se nic dělat, jdeme k lanovce, klesáme Paral-lel a odtud metrem do čtvrti La Ribera. Na Career de l´Argenteria dáváme vydatnou večeři se zmrzlinovým desertem a vínečkem. Po náročném dni si to zasloužíme.
Videa nejsou k dispozici.
Sobota 20.4.2019
Dnes nás znovu čeká rychlý start. V 9:30 máme zamluvenu prohlídku Casa Mila, další Gaudího stavby v UNESCO. Po včerejším náročném dni se nám nechce moc vstávat. Dáváme snídani zase v nedalekém La Obrador, sedáme na metro a jedeme ke Casa Mila. Stíháme to jen tak tak. Prohlídku začínáme dole ve dvoře organické budovy. Pak už stoupáme po schodech až na střechu. Jsou zde komíny připomínající vojáky v helmách, zvlněné chodníčky, výhledy do okolí.
Ze střechy popračujeme do podkroví připomínající kostru velryby. V podkroví jsou různé exponáty Gaudího tvorby. Navštěvujeme také jeden z bytů. Má opravdu velmi zajímavou dispozici, kde není moc rovných ploch, natož pravých úhlů. Všude je dost světla, všechny obytné místnosti mají velká okna. Po uměleckém zážitku si jde Douchovka koupit něco na sebe na památku. Naštěstí to netrvalo zas tak dlouho :-). Jdeme po hlavní třídě kolem Casa Batlló, další zajímavé Gaudího budovy. Ta je zrovna v rekonstrukci. Přicházíme až na Placa Catalunya a odtud na Mercat La Boqueria, kde je dnes naštěstí otevřeno a můžeme nakoupit nějaké dárky.
Dáváme si také oběd ve formě různých tapas nakoupených v tržnici. Pak procházíme čtvrtí Raval na Paral-lel a odtud lanovkou na Monjuic, do muzea Juan Miró, abychom dokončili to, co se nám nepovedlo včera, navštívili místní sbírku. Sbírka je velmi zajímavá, nacházíme zde obrazy prokazující malířskou mistrnost autora, zejména z počátku jeho tvorby, ale i obrazy provokativně minimalistické, jako například slavné velké bílé plátno s malou zelenou tečkou, obraz vyjadřující ticho. Další obrazy jsou již méně minimalistické, najdeme na nich ženy, ptáky a měsíce. Na střeše muzea si ještě prohlížíme kovové barevné sochy. Pak již opoštíme Monjuic a rychle se vracíme na naše ubytování pro zavazadla. Poblíž Placa del Catalunya ještě stíháme rychlou svačinu, poslední víno a kávu a sedáme na autobus na letiště. Velkou časovou rezervu jsme si nedali, takže po chvíli odlétáme zpět za těmi našemi klučíky. Tak zase někdy Barcelono.
Videa nejsou k dispozici.
