Mallorka, Španělsko
DEN 1 - Středa 1.6. - Odlet na Mallorku, ubytování
Jedeme na dovolenou na Mallorku. Letíme z Vídně ve středu 1.6. a vracíme se ve středu 8.6. Na Mallorce máme po celou dobu pronajaté auto, takže můžeme ostrov dobře prozkoumat. Bydlíme v pronajaté vile Ca'n Brusquer mezi městy Sencelles a Inca. Je to krásné ubytování s bazénem uprostřed obrovského pozemku s mandlovníky. Máme zde naprosté soukromí.
Odlétáme večer kolem 20 hod z Vídně. Doma dáváme u babičky oběd a vyrážíme do Vídně. Čas máme dobrý, tak zastavujeme u Magdy ve Stockerau, ale minuli jsme se. Pak vysazuji Janu a děti na letišti a jedu dát auto na parkoviště zamluvené Park Tiger asi 6 km od letiště. Odtud jedu vlakem na letiště. Letadlo má velké zpoždění. V Palmě máme být ve 22:10, ale jsme tam až kolem 23:30. A to ještě nevíme co nás čeká.
Po přistání komunikuji přes Whatsapp s řidičem z půjčovny aut. Jana zase komunikuje s paní, přes kterou jsme auto objednávali. Divíme se, jak to mají divně zorganizované. Po východu z terminálu ihned nacházíme řidiče. Mám s ním zajet do kanceláře podepsat smlouvu a převzít si auto. Jedu s ním. Veze mě celkem daleko.
V kanceláři asi 5 km od letiště podepisuji smlouvu. Ale najednou vidím, že něco nehraje, že nemáme objednaný správný počet dětských sedaček a cena je jiná. Zjišťuji, že jde o jinou půjčovnu. O tu, u které to objednal můj kontakt na Mallorce, když jsem rezervoval auto ještě před tím, než Jana našla výhodnější nabídku. Tuto rezervaci jsem u svého kontaktu stornoval, ale storno asi nedoputovalo až k půjčovně.
Hrozí, že budeme muset platit za obě auta. Rychle trhám smlouvu a vysvětluji situaci. Že nemohu auto převzít, protože jsem si ho neobjednal a již mám objednané jiné. Chlapík je fakt hodně naštvaný a vyhrožuje policií. Volám si s Janou a zjišťuji, že správný řidič s naším autem je už na letišti u nich. Vysvětluji mu po telefonu, kde mě má vyzvednout. Je to dost krkolomné, anglicky řidič fakt neumí. Ale našel mě a dovezl na letiště za rodinou. Přebíráme auto. Ani neřeším, že nedostáváme původně domluvený Opel Zafira, ale Renault Scenic.
Hlavně že se vejdeme a můžeme odjet z letiště. Chlapík z druhé půjčovny píše, že našel storno objednávky a omlouvá se. Uff. Hlavně že už to máme za sebou. Hurá na naše ubytování. Paní majitelka až tam na nás čeká 2 hodiny. Přijíždíme až tak půl hodiny po půlnoci. Přebíráme domeček, dáváme spát děti a jdeme spát také :-).
Videa nejsou k dispozici.
DEN 2 - Čtvrtek 2.6. - Santuari de Lluc, Pláž v Sant Vincenc
Ráno jedu nakoupit do Incy snídani a nějaké zásoby. Snídáme u bazénu a ještě odpočíváme. Šli jsme spát pozdě. Děti dovádí v bazénu. Děláme svačinky a vyrážíme na výlet. Jedeme na sever přes Incu do hor. Už jsme naskládaní do auta a zjišťujeme, že máme problém, naše plechovka Renauld Scénic, alias Čenda nejde nastartovat.
Řešíme to asi hodinu. Už už se chystá přijet řidič z Mallorky, aby nás přijel zachránit, když se náhle povedlo nastartovat. Naším prvním cílem je nejdůležitější mallorské poutní místo Santuari de Lluc. Monastir leží v údolí s nadmořskou výškou přes 500 m, které je obklopeno impozantní horskou kulisou.
V klášterním kostele se nachází Černá madona. K monastiru jedeme dlouhými serpentinami. Náš Čenda moc nestíhá. Občas musíme jet na jedničku, abychom vůbec pokračovali vzhůru. Zjišťujeme také další nedostatek. Na místě spolujezdce je potřeba v každé levotočivé zatáčce počítat se studenou sprchou ledové vody na nohy. Kondenzát z klimatizace evidentně není veden ven, ale dovnitř.
Parkujeme u monastiru na placeném parkovišti. Jdeme přes park přímo ke klášternímu kostelu. Vstup je volný. Jdeme se podívat na Černou madonu. Ještě se chvilku procházíme po klášteře. Ale je vedro, pojedeme je poprvé shladit do moře. Pokračujeme na sever do Cala Sant Vincent.
Máme to vytipováno jako malé, klidné přímořské letovisko 4 km severovýchodně od Pollency. Je zde křišťálově čistý záliv vedle něhož strmě z moře vystupuje kolosální skalní stěna Cavall Bernat. Parkujeme nedaleko pláže, za chvíli jsme u moře. Je tu docela dost lidí. Já se koupat nejdu, zůstávám sedět ve stínu. Jana s dětmi jde do moře.
Kluci si staví hrady. Já se jdu projít na protější kopec. Cesta je hodně neprostupná. Skály, ostré keře. Vylezu jen kousek na vyhlídku na záliv a na pláž. Asi po 2 hodinách na pláži vyrážíme. Měli jsme v plánu ještě poloostrov Formentor, ale děti mají hlad, takže to asi už nestíháme.
Jedeme hledat restauraci do Pollency. Jednu restauraci nacházíme u hlavní silnice a vypadá docela dobře. Po večeři již jedeme zpět na naše ubytování.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 3 - Pátek 3.6. - Artà, Jeskyně d’Artà, Pláž Mitjana
Den začíná podobně jako ten včerejší. Jedu do Incy nakoupit čerstvé pečivo, snídáme u bazénu, koupeme se. U bazénu strávíme celé dopoledne. Oběd si vaříme doma, jíme na terase. Po obědě vyrážíme na výlet, tentokrát na severovýchod ostrova.
Jedeme přes Sencelles. Projíždíme úzkými silničkami města. Pokračujeme na Sineu, kde krátce zastavujeme a fotíme si alespoň zdálky místní mohutný kostel. Dále pokračujeme až do prvního dnešního cíle, do města Artá.
Nad městem stojí mocná citadela s poutním kostelem sv. Salvátora. O něco níže v terasovitém svahu se tyčí farní kostel arabského původu. Obě tato místa spojují dlouhé kamenné schody. Zastavujeme na parkovišti kousek pod horním kostelem. Po schodech vystupujeme ke kostelu sv. Salvátora.
Obcházíme kostel i citadelu, kocháme se výhledy. Na nádvoří je restaurace a kavárna. Dáváme si tu nanuky a kávu. Pak jdeme na prohlídku kostela. Uvnitř kostela je na pravém bočním obrazu znázorněn okamžik, kdy arabský správce předává Mallorku křesťanskému králi. V jedné z lodí kostela je expozice církevních předmětů.
Jdu se ještě rychle podívat dolů ke kostelu arabského původu a pak jdeme všichni k autu a jedeme dál. Naším dalším cílem je krápníková jeskyně Coves d’Artà. Auto necháváme asi půl kilometru od jeskyně na velkém parkovišti a jdeme k jeskyni pěšky. Kocháme se výhledy na mořské pobřeží.
Z cesty vidíme, že zmizeli všichni lidé dole u jeskyně, vypadá to, že právě začíná prohlídka. Běžíme dolů a jen tak tak skupinku stíháme. Rychle kupujeme lístky a vstupujeme do jeskyně. Nevěděli jsme co čekat, asi něco jako jeskyně v Moravském krasu. Hned první pohled do jeskyně nám vyrazil dech.
Jeskyně je impozantní. Krápníková výzdoba je tak rozsáhlá, že se to vůbec nedá s Moravským krasem srovnávat. Procházíme jeskyní asi hodinu a žasneme nad tou nádherou. Jeskyně opouštíme tmavým východem ve tvaru jícnu. Po schodech scházíme dolů k silnici, fotíme se a vracíme se k autu. Ještě máme v plánu koupačku v moři.
Pro koupání jsme si vytipovali pláž Mitjana severně od Arty. K pláži nevede silnice. Musíme auto nechat asi 1,5 km od pláže. Jdeme pěšky s kočárkem. Cesta dolů jde dobře, za chvíli jsme na pláži. A je to paráda. Byla to dobrá volba. Je to krásná přírodní pláž a skoro nikdo tu není.
Koupeme se, kluci staví hrady na břehu. Jana jde na obhlídku malého skalnatého poloostrova. Pak už se musíme vydat na cestu zpět. Stoupáme k autu. Je to celkem náročná cesta, ale zvládáme to dobře. A Čenda nastartoval, takže na nejzapadlejším místě od Palmy snad nezůstaneme :-). Asi za hodinku jízdy jsme doma. Dáváme si něco k jídlu, koupačku v bazénu a jdeme spát.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 4 - Sobota 4.6. - Manacor, Dračí jeskyně, Pláž Sa Nau, Puig de Sant Salvator
Jedu tradičně nakoupit pečivo na snídani. Přivážím to do naší vily, ale neposnídám s ostatními. Máme domluvenu výměny Čendy za původně domluvený Opel Zafira. Jedu tedy do Palmy na benzinku u letiště. Tam se potkávám s řidičem, co nám auto předal. Sedá si do Čendy, nejde mu nastartovat. Hodně se tomu diví.
Nakonec se to podaří. Předává mi Opla, sedá do Čendy a jede pryč. Já jedu do Inky natankovat a pak na pozdní snídani do našeho mallorského domova. Opel se určitě lepší auto, jede se v něm dobře. Moc ale nechladí.
Děláme znovu oběd doma a pak vyrážíme na výlet. Tentokrát jedeme prozkoumat východ ostrova. Zastavujeme se ve městě Manacor. Je to třetí největší město na ostrově, ale hlavně domovské město Rafaela Nadala. Chceme udělat pár fotek pro Martičku :-).
Zastavujeme přímo v centru. Měli jsme štěstí. Doprava je tu hodně rušná a míst k parkování málo. Jen se krátce procházíme kolem místního kostela nebo katedrály. Sedáme pak zase do auta a jedeme za naším dnešním hlavním cílem Coves del Drac, tedy dračí jeskyní.
Dračí jeskyně jsou evidentně mnohem více vyhlášené než jeskyně Artá. Obrovské parkoviště je skoro plné, všude je spousta lidí. Kupujeme lístky na prohlídku. Musíme asi 45 minut čekat. Dáváme si zmrzlinu. Pak jdeme ke vstupu do jeskyně. Je zde asi 200 lidí namotaných ve dlouhé frontě. Za chvíli nás všechny pouští do jeskyně.
V Dračích jeskyních není žádný průvodce, pomalu klesáme dolů do jeskyně. Krápníková výzdoba je opět impozantní. Kocháme se, postupně se propadáme až na konec "pelotonu", místní strážci nás začínají popohánět. Zanedlouho klesneme až k vodě. Je zde prý největší podzemní jezero světa.
Nechce se nám tomu věřit, ale jen do příchodu do obřího dómu. Část prostoru tvoří obrovský amfiteátr s lavičkami, kam postupně všichni lidé usedají. Ve zbylé části je osvětlené podzemní jezero. Čeká nás představení.
Nejprve všechno zhaslo. Místní strážci vyzývají ke zhasnutí všech mobilů. Je úplná tma. Pak k nám z hloubi jeskyně připlouvají 3 lodě. Na jedné sedí muzikanti a hrají vážnou hudbu. Udělají obrátku a zase odplouvají.
Nyní máme dvě možnosti. Buď jít pěšky po mostě nad jezerem směrem k východu nebo je k východu nechat svést lodí po podzemním jezeře. Volíme druhou variantu, i když musíme asi půl hodiny čekat, než na nás vyjde řada. Opouštíme jeskyni a vyrážíme na koupačku k moři.
Nejprve se ještě jedeme podívat do přístavu Portocolom. Má se jednat o autentický přístav nezatížený turismem, ale asi jsme ho minuli. Místní přístav ani městečko nám nepřijdou nijak zajímavé. Pokračujeme tedy na vytipovanou pláž Cala sa Nau. Je to malá pláž umístěná na konci úzkého zálivu.
Já se nekoupu, čekám ve stínu. Ostatní se koupou, kluci tradičně staví hrady. Asi po dvou hodinách se vracíme zpět k autu. Cestou domů ještě navštěvujeme Puig de Sant Salvator, svatou horu nad městečkem Felanitx (509 m.n.m.). Jedeme sem dlouhými serpentinami.
Svatá hora má vlastně 2 vrcholy, na tom vyšším stojí opuštěný klášter založený ve 13. století, který ukrývá sochu madony. Na druhém vrcholu je obrovský kamenný kříž. U parkoviště, kousek pod vyšším z vrcholů je ještě obrovská socha Ježíše Krista. U kláštera si dáváme nanuky a pak už jedeme domů.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 5 - Neděle 5.6. - Sa Colobra, Soutěska Torrent de Pareis, Vesnička Fornalutx
Den začíná jako obvykle, nákup pečiva, snídaně u bazénu, koupání, příprava svačinek na výlet, oběd a pak vyrážíme na oběd. Dnes jedeme prozkoumat západ, takže jedeme do hor Serra du Tramontana. Vyrážíme přes Incu serpentinami k Monastir de Lluc. Odtud pokračujeme dále na západ.
Zastavujeme u vyhlídek na moře i vysoké hory. Z hlavní silnice odbočujeme na Sa Colobru. Jedeme přes sedlo Coll dels Reis (682 m.n.m.) a pak už jen klesáme dlouhými serpentinami až do Sa Colobry. Nechává auto na velkém parkovišti asi kilometr od moře. K moři již jdeme po svých.
Naším cílem je Torres de Pareis. Jedná se o kaňon stejnojmenné bystřiny. Celý kaňon má několik kilometrů a celý ho projít je prý náročný horolezecký počin pro trénované jedince. Takovouto ambici nemáme. Chceme prozkoumat ústí kaňonu do moře, které prochází mezi vysokými skalami. V ústí je umístěna malá pláž.
K pláži jdeme pobřežní promenádou, pak již tunely skrze skály. Je to hodně zajímavé místo. Vidíme mezi skály hluboce zaříznuté údolí, které je odděleno od moře jen úzkou průrvou o šířce cca 20 metrů. Dáváme si koupačku, prozkoumáváme část kaňonu. Pak se vracíme zpět k autu.
Platíme celkem drahé parkovné a opouštíme Sa Colobru. Po dlouhém stoupání serpentinami se napojujeme zase na hlavní pobřežní cestu. Jedeme kolem masivu nejvyšší hory Puig Major, kolem dvou velkých vodních nádrží. Zastavujeme na vyhlídce s restaurací Mirador ses Barques. Máme hlad, ale restaurace se nám moc nelíbí, tak pokračujeme až do vesničky Fornalutx.
Fornalutx je dvojnásobným vítězem soutěže o nejhezčí vesnici Mallorky. Jsou zde uličky ve svahu se spoustou schodišť, květinovou výzdobou a okrově zbarvenými domy z lomového kamene. My zastavujeme na malém, ale rušném náměstí s několika restauracemi. V jedné z restaurací si dáváme několik druhů tapas a víno.
Pak už vyrážíme domů. Čeká nás celkem dlouhá cesta. Jedeme přes Sóller a pak dlouhým tunelem. Má být zpoplatněn, ale projeli jsme a nic jsme neplatili, tak asi se platí jen ve vrcholné sezóně. Doma jsme celkem pozdě, jdeme spát.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 6 - Pondělí 6.6. - Vesnička Valldemossa, Hrad Torre del Verger, Vesnička Estrellencs
Po dopoledni stráveném u bazénu a po obědě se vydáváme na výlet. Naším prvním cílem je horská vesnice Valldemossa. Parkujeme na parkovišti kousek od centra, u kostela Puresa de Maria. Trochu zdržení způsobuje nefunkční parkovací automat. Musíme dojít pěšky na nedaleké druhé parkoviště, tam získat parkovací lístek a donést ho zase zpět.
Pak už se vydáváme do uliček vesničky. Dáváme si zmrzlinu. Přicházíme na náměstí Placa de la Cartoixa, kde je farní kostel a kartuziánský klášter. Jdeme se projít do klášterní zahrady. Je zde umístěna socha Fréderica Chopina, který zde strávil s George Sandovou 6 týdnů v zimě 1838/39.
Pokračujeme do dolní části vesničky. Proplétáme se květinovými uličkami, zastavujeme v kostele Sant Bartomeu. Vracíme se zpět do centra, nahlížíme do obchůdků, kluci hledají, co by si přivezli na památku z Mallorky. Sedáme do auta a jedeme pobřežní cestou na jihozápad.
Zastavujeme ve vesničce Banyalbufar. Úzkými a velmi strmými uličkami se dostat na parkoviště byl celkem výkon. Vystupujeme z auta, že se po vesničce projdeme a případně se vykoupeme v moři. Ale k moři to máme ještě asi 150 m výškových a je hrozné vedro. To se nám nechce absolvovat. Rozhodujeme se, že pojedeme dál.
Zastavujeme u výhledu s věží Torre del Verger. Na horní vyhlídku se leze po žebříku. Kluci si hrají u olivovníků nedaleko věže. Jeden je vykotlaný a vnitřkem stromu se dá vylézt do jeho koruny.
Pokračujeme do vestičky Estellencs. Je to malebná vesnička. V uličkách nacházíme kavárnu Sa Tanca. Dáváme si víno, olivy a nějakou pomazánku s pečivem. Rozhodujeme se, že k moři dnes nepojedeme, že pojedeme domů a strávíme večer u bazénu. Kluci chtějí spát dnes v noci venku. Připravujeme ležení na bazénových lehátkách. Nakonec spím venku s nimi.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 7 - Úterý 7.6. - Městečka Campanet a Selva, Vyhlídka Mirador des Colomer, Pláž Formentor, Alcúdia
Probouzíme se u bazénu. Byla to tedy pěkně chladná noc. Ty místní přikrývky nestojí za nic. Ale slunce vychází a brzy nás prohřeje. Dneska nikam nespěcháme, užíváme si pohodu u bazénu. Před polednem vyrážím s Víťou na krátký výlet do vesničky Campanet.
Jedná se o klidnou vesnici, která dle našeho průvodce ožívá zejména o útercích, kdy se konají trhy. Dnes je úterý, ta to jedeme zkusit. Parkujeme kousek od kostela. Hned za kostelem je náměstí s trhem. Je to pár stánků, většinou se zeleninou. Procházíme trh, kupujeme třešně.
Pak jdeme na prohlídku kostela a jdeme se projít místními uličkami. Pak vyrážíme do další vesničky Selva. Už jsme kolem ní dvakrát jeli, když jsme jeli ke klášteru Lluc, z auta se nám líbila, tak ji chceme prozkoumat.
Parkujeme kousek od centra. Mají zde moc krásný kostel. Dostáváme se do něj vlastně dost náhodou bočním vchodem. Naopak jej opouštíme hlavním vchodem, odkud se dá po dlouhých schodek sejít na hlavní náměstí. V místním obchůdku si kupujeme nanuka a ještě se chvíli motáme uličkami.
Pak už se vracíme domů. Cestou v Ince nakupujeme v Lidlu. Dáváme si doma oběd a poté jedeme na výlet všichni. Pojedeme na sever, podívat se na poloostrov Formentor. Jedeme přes Pollencu a Port Pollencu na výhled Mirador d'es Colomer. Toto je hodně rušné místo. Máme kliku, že se nám povedlo zaparkovat.
Je tu stánek s občerstvením a všude spousta lidí. Stojí tu i autobusy. Ale výhledy jsou skutečně úžasné. Je horko, kupujeme klukům limonádu a ledovou tříšť. Pak pokračujeme dále na poloostrov. Na maják Cap de Formentor ale nepojedeme, zastavujeme u pláže Formentor a jdeme se koupat.
Je to tu takové Máchovo jezero. Jsme v zátoce, takže vodní plocha skutečně vypadá spíše jako velké jezero než moře. Moře je klidné, vstup do vody písčitý a pozvolný. Koupeme se. Sledujeme vtipnou scénu s rackem, který ukradl nějakému chlapíkovi svačinu i s pytlíkem a chlapík ho honí na souši i ve vodě.
Kluci si staví hrady, já hledám restauraci v Alcúdii, kde si dáme večeři. Chceme si dát paellu i další místní pochoutky. Po koupačce sedáme do auta a jedeme do podél pobřeží do městečka Alcúdia. Je to venkovské městečko, hezky restaurované a fotogenicky orámované středověkými hradbami.
Parkujeme hned za hradbami a vstupujeme do starého města. Restaurace, kterou jsem si vytipoval má úplně plno a bez rezervace nemáme šanci. Hledáme tedy nějaký jiný podnik. Nacházíme ho na Placa de la Constitució a jmenuje se Fonda Llabrés.
Mají tady dětská menu. Víťa si dává hamburgera s hranolkama, Jiřík a Martínkem boloňské špagety. My si s Douchovkou dáváme Paellu a pak také ještě Mix tapas. Je to spousty jídla. Najedli jsme se k prasknutí a ani jsme to všechno nedojedli. Bylo to vynikající. Kluci ještě mají v rámci menu zmrzlinu.
Sedíme venku. Trochu fouká a Bětušce je zima. Jana jí v jednom z obchůdků kupuje šálu, do které jí balíme. Alespoň má nějaký módní doplněk z Mallorky :-). Po jídle procházíme staré město. Jiřík si kupuje tričko Mallorka a Martínek krásnou zdobenou krabičku na mušle. Jdeme kolem hradební věže Puerta del Muelle a pak ke kostelu Sant Jaume. Ještě jdeme kolem brány Porta de Mallorka a vracíme se k autu. A jedeme domů, kde nás čeká již poslední noc.
Videa nejsou k dispozici.
DEN 8 - Středa 8.6. - Palma de Mallorca, Akvárium, odlet domů
Ráno již tentokrát není úplně na pohodičku. Do 10 hodin máme opustit naše ubytování, takže nařizujeme budíka a od rána balíme, poklízíme, odvážíme odpadky apod. Kluci si dávají ještě naposledy bazén. Kolem desáté přijíždí paní majitelka. Předáváme jí vilu, nakládáme všechny věci do auta, loučíme se skvělým ubytováním a vyrážíme do Palmy.
V Palmě parkujeme na velikém podzemním parkovišti Parc de la Mar na dohled od katedrály. Parkoviště je úplně narvané, popojíždíme uvnitř ve frontě aut a čekáme, až se nějaké místo uvolní. Vysazuji Janu a děti, aby šli ven, já hledám místo. Nakonec jsem měl štěstí. Jedno auto odjíždí a najel jsem si tak, že nikdo jiný místo obsadit nemohl.
Jdu za ostatními ven. Je horko. Máme krásný výhled na katedrálu, fotíme se. Pokračujeme do stinné zahrady Huerto del Rey. Jsou zde různé fontány a je tu příjemně. Bětuška usíná v kočárku. Vynášíme kočárek po schodech Costa de la Seu a jsme u katedrály.
Katedrála La Seu, neboli katedrála Panny Marie je nejslavnější stavbou na ostrově. Hrdě se vypíná nad mořem. Bohužel se nejdeme podívat dovnitř do 110 metrů dlouhé hlavní chrámové lodě se 14ti štíhlými, téměř 22 m vysokými sloupy a velkou rozetou složenou z 1236 kousků skla o průměru 11,5 m. Prohlížíme si tedy katedrálu alespoň zvenku.
Hned vedle katedrály je obchůdek, kde i Víťa vybírá svou památku na Mallorku, krásný maják. Obcházíme katedrálu k paláci Episcopal. Užíváme si výhled na moře a přístav a také do dvora Museu Diocesà, kde stojí kovový strom naznačující všechny provincie ostrovu Mallorca.
Procházíme uličkami starého města. Zastavujeme na zmrzlinu. Kluci si ji jdou koupit sami a na nákup použijí veškeré drobáky. Paní za kasou z toho moc radost nemá :-). Pokračujeme na Plaça de Cort, kde je majestátní budova správního úřadu Consell de Mallorca a také velmi starý olivovník s propleteným kmenem.
Odtud jdeme na Plaça de Santa Eulánia ke stejnojmennému kostelu. Pak uličkami procházíme až ke kostelu Església de Santa Clara. Po prohlídce kostela v nedaleké uličce objevujeme příjemnou kavárnu Abrakadabra, jdeme na kávu, zákusek a víno.
Pak už opouštíme staré město a přes Plaça de la Portella jdeme zpět k autu. Musíme už vyrazit. Ještě ne na letiště, ale poblíž letiště do místního akvária. Kluci si tam moc přejí jí. Poté, co jsme se vymotali z parkoviště je již cesta k akváriu rychlá. Parkujeme hned u akvária, kupujeme lístky a jdeme dovnitř.
Procházíme přes různé pavilony - Středozemní moře, Atlantický oceán, Tichý oceán, Amazonie atd. Vidíme spousty ryb a jiných mořských živočichů. Zajímavostí je místní odchov žraloků. Jsou u i různé interaktivní panely - např. v pavilonu velryb zkoušíme jaké slyšíme frekvence zvuku.
Zastavujeme také u interaktivní animované projekce života v moři. Kluci si na papír vybarvují obrázky mořských živočichů a připojují podpis. Papíry jsou pak naskenovány a projektovány do scény na plátně. Pozorujeme žraloky v největší místní nádrži a pak si jdou děti pohrát do dětského koutku.
Zkoušíme sehnat v akváriu ještě něco k jídlu, ale všude již zavírají. Procházíme tedy ještě venkovní část akvária a míříme k východu. Již musíme na letiště. Přejezd na letiště byl krátký, i když správné místo, kde jsme měli nechat půjčené auto jsme trefili až na podruhé.
Parkujeme na letištním parkovišti přesně na domluveném místě a jdeme na terminál. Hledáme přepážky, odbavujeme zavazadla, dojídáme svačiny. Pak jdeme na kontrolu bezpečnosti. Mě si vybírají k podrobnější kontrole. Stírají mi klávesnici notebooku. Vše OK, můžeme jít dále.
Ještě čekáme než přistaví letadlo, dáváme si v restauraci pizzu. Pak už jdeme do letadla, tentokrát letí na čas. Mezi osmou a devátou večer opouštíme Mallorku. Let je v pohodě, kolem jedenácté hodiny přistáváme ve Vídni. Jdeme na vlak, jedeme dvě zastávky a jdeme k autu. Auto tu naštěstí stojí. Nakládáme zavazadla a jedeme do Tábora. Kolem půl třetí ráno jsme doma. Máme radost, byla to super dovolená.
Videa nejsou k dispozici.
