20.-22.7.2018
Jdeme po třech letech znovu na dětský čundr. Tentokrát neberu jen Víťu, ale také Jiříka a dokonce s námi jede i bratranec Kryštof. Jede s námi Jirka s Toníkem i Kristýnkou a Pepa s Kryštofem a Šimonem. Budeme putovat po Novohradských horách.
Jedu s klukama z Tábora do Budějic vlakem. Na autobusovém nádraží se potkáváme s Jirkou a jedeme autobusem do Kaplice. Tam si dáváme občerstvení v cukrárně Kap Café a jdeme na autobus, který nás doveze do Dolního Dvořiště, do obce Tichá. Na autobusáku se potkáváme s Pepou a jeho klukama.
Vystupujeme v Tiché, je dost velké horko. Děti si chvíli pohrají na místních prolejzačkách a můžeme vyrazit směr Cetviny. Cesta jde celkem pomalu, ale nakonec se dostáváme ke kostelu v Cetvinách. Odtud vyrážíme po žluté a zelené k Malši. Dáváme se koupačku v potoce a začínáme hledat místo na spaní. Pepa a Jirkou jdou hledat, já hlídám děti. Kluci se dlouho nevrací, tak jdeme hledat s dětma místo také.
Terén není ideální, je tu hodně kopřiv. Nakonec ale nacházíme moc pěkné místo - louka uzavřená mezi lesy, kde se dá u velkého kamene udělat oheň na kuřata, která vezeme s sebou a chceme si je upéct. Po chvíli dorážejí kluci, místo našli, ale toto je prý lepší :-).
Vybalujeme, připravujeme ohniště, zapalujeme oheň a začínáme péct. Víťa má dnes narozeniny, dostává přání a dárečky. Kuřata jsou hotová až kolem jedenácté večer. Dost pozdě na večeři. Ale děti vydržely a na kuřátku si moc pochutnaly.
V sobotu ráno vaříme čaj, snídáme, balíme, poklízíme kempoviště. Nesmí po nás zůstat ani památka. Pečlivě uklízíme i ohniště. Jdeme zase na koupačku do Malše. Pak vyrážíme po zelené na východ. Počasí se dost zhoršuje, začíná pršet.
Dáváme tedy zastávku pod stromy u Malše, natahujeme plachtu mezi stromy. Právě včas protože pršet začíná opravdu vydatně. Schováváme se pod plachtou, vedle děláme ohýnek a za deště vaříme oběd.
Děti se zase brodí Malší. Déšť je mírnější, ale úplně neustává. Balíme ale věci a vydáváme se pokračovat v cestě. Máme plán dorazit k restauraci Jelení vyhlídka. To se nám daří. Restaurace je otevřená, takže si zasloužíme odměnu. Dáváme něco k pití, jídlu, děti odměňujeme také zmrzlinou.
Navečer opouštíme restauraci a vyrážíme do mokrého okolí hledat nocleh. Nacházíme zase pěknou pokosenou louku dál od cesty. Už už chceme rozdělávat tábor, když na nás začnou nalítávat vosy, Jirka nějaké to žihadlo dostal. Posouváme tábor o kus dál.
Stavíme plachtu, na dnešní noc i stan, uspáváme děti. Hledáme nějaké suché dřevo na oheň. To se moc nedaří, ale nakonec se nám ohýnek rozdělat podařilo. Pořád ale trochu prší, takže je z toho jen takové malé večerní posezení u stále čoudícího a umírajícího ohně.
V neděli ráno rozděláváme oheň a vaříme na včerejšek plánovanou bramboračku. Je moc dobrá. Zase začíná pršet. Balíme, bereme pláštěnky a vyrážíme na cestu. Jdeme přes Dolní Příbrání až do Leopoldova. Cestu nám zpestřují různé hry, děti také chytají žáby.
Z Leopoldova jedeme autobusem do Budějic. Loučíme se s ostatními a pokračujeme do Tábora. Čundr to byl náročný, a ne moc vlídným počasím, ale moc jsme si to užili.
Videa nejsou k dispozici.